jarní winerace 2015
+7
Dan
Jirka R
KNEDLA
Lubor
Smejky
baby
Sobi
11 posters
Honda VTR-SP :: AKCE :: Minulé
Strana 1 z 5
Strana 1 z 5 • 1, 2, 3, 4, 5
Re: jarní winerace 2015
hezký fotky,pan fotograf to se svým aparátem asi umí. Report taky dobrý Příště dáme tu Lagunu
Miras- Poèet pøíspìvkù : 121
Join date : 12. 03. 14
Location : Praha
Re: jarní winerace 2015
no toto teda!!!! Ještě si to musím přečíst... Lubore, zpracuju s fotkama a hodím na stránky jo?
Edit: přečteno
Edit: přečteno
Re: jarní winerace 2015
Tak jednu sedmíčku na podzimním vínopití spolu aspoň vypijem .
Jo a super report Lubore
Jo a super report Lubore
baby- Poèet pøíspìvkù : 1465
Join date : 17. 10. 09
Location : Nejzápadnější část Ruska s šedým povlakem PM10
Re: jarní winerace 2015
Opraveno, žádná sedmička nebude.
Jsem už starší člověk, tak si tyto nedávné akce nepamatuju. Být to před 40ti lety, vím to přesně.
Jsem už starší člověk, tak si tyto nedávné akce nepamatuju. Být to před 40ti lety, vím to přesně.
Re: jarní winerace 2015
To si žádá nápravu JÁ byl ve Strachotíně PRVNÍ , ale za sedmičku Chardoné se s tím smířím
PS: ale jinak nadrženej Bejbyn mlčí, páč nedodal report z chajdy
PS: ale jinak nadrženej Bejbyn mlčí, páč nedodal report z chajdy
baby- Poèet pøíspìvkù : 1465
Join date : 17. 10. 09
Location : Nejzápadnější část Ruska s šedým povlakem PM10
Re: jarní winerace 2015
Tak jsem dnes sesmolil report ze srazu, tak sem dávám necenzurovanou verzi.
Winerace 2015
Myšlenka, spojit naše tradiční setkání majitelů Hondy VTR SP s jízdou na okruhu, zazněla na našich srazech v minulosti několikrát. Tak jsme si s ní tak nějak nesměle pohrávali, až dozrál ten správný čas. Zbývalo už jen vybrat datum, zajistit počasí a rozhodnout se mezi Brnem, Mostem a Lagunou Seca. Most chtěli Čecháčci, aby to neměli daleko, Brno Moraváci, aby to neměli daleko a Lagunu já, protože ji miluji. Ale protože je daleko, tak jsem to ostatním ani neříkal.
Rozhodnutí padlo na Brno, protože ho mám blíž, jak tu Lagunu Seca. A protože už máme nějaké zkušeností z druhé akce nazvané „In vino veritas“, kterou pořádáme pravidelně v listopadu, nápad spojit sraz s ježděním na okruhu a popíjením vína byl na světě. Představa západu slunce se siluetou Pálavy zrcadlící se v Mušovských jezerech se sklenkou Chardoné v ruce byla prostě lákavá.
OK, domluveno. Termín vybrán na květen, přeceda Sobi dostal za úkol zajistit vše potřebné s okruhem a na mě zbyl ten zbytek. To znamená zajistit ubytování, program, zábavu atd. Samozřejmě jako vždy se to neobešlo bez toho, aniž bych se hned na začátku nas.../rozlobil/ kvůli laxnosti některých známých individuí, ale poté, co se laskavě vyjádřili, jsme to mohli rozjet naplno. Protože okruhový den připadl na pondělí, pozměnili jsme zažité zvyklosti a rozhodli se pro termín sobota až úterý. Jako vždy se samozřejmě našli potížisté, kteří na celý termín nedostali propustku, protože buď ještě kojí, nebo teprve budou kojit, nebo musí být nezbytně u gynekologického vyšetření, nebo musí být prostě někde jinde.
Sobota /teď nemyslím přecedu/ je přede dveřmi a zatímco ještě před pár dny vypadala předpověď počasí tragicky, skutečnost je naprosto ideální. V poledne přebírám klíče od penzionu ve Strachotíně a s přítelkyní Martinou čekáme na prvního návštěvníka. První dorazil Baby, po několika telefonátech nalézá správnou cestu skrze mnoho rozkopaných dědin Smejky s Danem a Jardou, skalní to borci, kteří tu se mnou setrvali až do úterý. Po nich dorazil ještě Sobi. Měl dorazit ještě Knedla, ale má z nás nejhorší vrak, tak nenastartoval a zůstal doma. Připravil jsem jim, pacholkům, královské přivítání v podobě škvarkové pomazánky, domácího chleba a basy piva, což je, zdá se, uspokojilo. Podívali jsme se na hokej, ten nás moc nepotěšil, bo jsme dostali klepec od Kanady, rozloučili se s Martinou a protože objednaný dámský doprovod nedorazil, protože nenašel cestu přes ty rozkopané vesnice, vyrazili jsme do blízké hospody na pivo a pečené prase. I když to vypadalo, že to prase mám na svědomí já, nebylo tomu tak a čestně jsem to přiznal. Noc byla tropická, tak jsme tam vydrželi opravdu dlouho a někteří ještě dýl.
Na neděli byla naplánovaná vyjížďka, jak jinak. Jižní Morava nenabízí zdaleka takové možnosti, jako třeba Vysočina nebo Šumava, ale snažil jsem se vybrat to nejlepší. Ráno ještě dorazil Michal a vyrazili jsme pro tento den v kompletní sestavě 7 lidí. Na oběd jsme se zastavili ve stylové hospodě Sýpka v Jevišovicích a hovězí líčka s bramborovou kaší všechny nadchly. Jen Dan si dal svíčkovou s osmi, ale nadšen byl taky. Takový ideální oběd do kombinézy. Cestou zpátky jsme ještě přibrzdili ve Sportbaru v Moravském Krumlově, kde jsme se podívali na závod MotoGP. Doufaje, že vyhraje božský Valentino, protože to by nám pak musel jeho fanatický obdivovatel Dan zaplatit útratu v hospodě. No, Vale nevyhrál a Dan ušetřil. Aspoň, že nám ten závod zpestřila svojí přítomností Martina. Po návratu na základnu přijel ještě Miras. Milovník vína Baby šel obejít sklepy s nadějí, že se tam pořádně napojí, ale u ostatních alkoholiků, převážně pivařů se nesetkal s pochopením, tak mu nezbylo, než něco vinného moku zakoupit individuálně. Každopádně, i tento večer byl letní a opravdu došlo na romantické posezení v západu slunce s Pálavou zrcadlící se atd, jak už je popsáno výše.
A je tu pondělí, den, pro který jsme to všechno dělali. U některých jedinců je patrná lehká nervozita, protože budou na okruhu poprvé. My zkušenější – já, Sobi a Baby se snažíme jim předat svoje moudra. Ale, protože se sami nedokážeme shodnout na tom, co je pro jízdu na okruhu lepší, tak jim tu nervozitu ještě zvýšíme. Příjemným bonusem je to, že Sobi zajistil služby profi fotografa, který zkusí naše snažení zdokumentovat. Po obědě vyrážíme do Brna, kde se k nám připojuje Jirka, který přijel s dodávkou a hrdina Fujitsubo, který přijel z Práglu po D1 a hned se zas po ose bude po D1 vracet. Heroický výkon, ale nikdo ho k tomu nenutil, klidně mohl se zbytkem zpátky na základnu. Start do první jízdy trochu zpestřil fotograf, který ve snaze zaujmout atraktivní místo byl lapen pozornou ostrahou a zadržen. Vše nakonec stihl a fotil.
A je to tady, 18:00. Já, Sobi a Baby jsme si rozdělili začátečníky a vyrážíme zlehka na dráhu na seznamovací 2 kola. Ve třetím začínáme tahat, já teda moc ne, bo mám nový lak, nové chladiče, nové výfuky, novou kombi a celkově jsem taková leštěnka. Už i muchy na kapotě mě rozlaďují. To ještě netuším, že mouchy budou to nejmenší, co mě rozladí. Nejprve proletí kolem pár cizích rychlíků, pak nadrženej Babyn, nadrženej Sobi a pak už přede mnou i za mnou nikdo. Tak si tak kroužím, libuji si, jak to jde a jak to pěkně klopím. Ve čtvrtým kole poprvé pravý kolínko, v pátým i levý. Co si přát víc. V čase 18:21 projíždím cílovkou a v duchu lituji, že už bude konec. Že bude ještě dřív, než očekávám, si nepřipouštím. Přijíždím na Áčko, levá, sklápím do pravé, kolínko, a ejhle, ramínko a ležím. Už tyto situace znám, není to poprvé a tak držím řidítka, kloužu se s mašinou, vnímám ten známý skřípavý zvuk a říkám si, že ji nesmím pustit, ať se v kačeru nerozkutálí. Tak se neroztočila a kdybych ty škody nemusel platit ze svýho, tak si troufnu říct, že jsem si ten skluz i užil. Mě nic není, nic nebolí ani teď, ani později, ale orvanej sem dostatečně. Nálada na bodu mrazu, má holubičí povaha se změnila na krajně vznětlivou. Zejména po té, co ke mně běží silně obézní traťačka s pokynem dostat motorku za svodidla. Ten běh ji tak vysílil, že já tlačím, jak debil na pokraji zhroucení kačírkem a ona zlomená během se jen přidržuje, aby sama neupadla. No nic, pojízdný to je, dostávám pokyn, že mám objet okruh po obslužce, tak aspoň jedu někudy, kde jsem ještě nikdy nejel. Ostatní jsou v pořádku, někteří si dávají ještě druhou jízdu a dá se asi říct, že svůj účel akce splnila.
A to je asi vše. Já, Smejky, Dan a Jarda se vracíme na základnu a v hospodě dlouho do noci rozebíráme naše zážitky. Hospodský v prázdný hospodě trpělivě čeká, až se vykecáme, ale chlapi dovedou zatahat i s půllitrem, tak se mu to zřejmě vyplatí. Ostatní jedou za svými povinnostmi, tak se o své dojmy nepodělí. V úterý ráno posnídáme, trochu poklidíme a kluci vyráží k domovu. Já ještě čekám na Martinu, aby mi pomohla s odvozem některých propriet, předávám klíče a tím dělám tečku za touto vydařenou akcí.
Takže, všem zúčastněným dík za skvělou akci a na závěr si vypůjčím Jardova slova – mám kolem sebe pár kamarádů, ale vás, pacholci, vždycky rád vidím. I když mě na začátku plánování pokaždé hnete žlučí.
HOWG.
Winerace 2015
Myšlenka, spojit naše tradiční setkání majitelů Hondy VTR SP s jízdou na okruhu, zazněla na našich srazech v minulosti několikrát. Tak jsme si s ní tak nějak nesměle pohrávali, až dozrál ten správný čas. Zbývalo už jen vybrat datum, zajistit počasí a rozhodnout se mezi Brnem, Mostem a Lagunou Seca. Most chtěli Čecháčci, aby to neměli daleko, Brno Moraváci, aby to neměli daleko a Lagunu já, protože ji miluji. Ale protože je daleko, tak jsem to ostatním ani neříkal.
Rozhodnutí padlo na Brno, protože ho mám blíž, jak tu Lagunu Seca. A protože už máme nějaké zkušeností z druhé akce nazvané „In vino veritas“, kterou pořádáme pravidelně v listopadu, nápad spojit sraz s ježděním na okruhu a popíjením vína byl na světě. Představa západu slunce se siluetou Pálavy zrcadlící se v Mušovských jezerech se sklenkou Chardoné v ruce byla prostě lákavá.
OK, domluveno. Termín vybrán na květen, přeceda Sobi dostal za úkol zajistit vše potřebné s okruhem a na mě zbyl ten zbytek. To znamená zajistit ubytování, program, zábavu atd. Samozřejmě jako vždy se to neobešlo bez toho, aniž bych se hned na začátku nas.../rozlobil/ kvůli laxnosti některých známých individuí, ale poté, co se laskavě vyjádřili, jsme to mohli rozjet naplno. Protože okruhový den připadl na pondělí, pozměnili jsme zažité zvyklosti a rozhodli se pro termín sobota až úterý. Jako vždy se samozřejmě našli potížisté, kteří na celý termín nedostali propustku, protože buď ještě kojí, nebo teprve budou kojit, nebo musí být nezbytně u gynekologického vyšetření, nebo musí být prostě někde jinde.
Sobota /teď nemyslím přecedu/ je přede dveřmi a zatímco ještě před pár dny vypadala předpověď počasí tragicky, skutečnost je naprosto ideální. V poledne přebírám klíče od penzionu ve Strachotíně a s přítelkyní Martinou čekáme na prvního návštěvníka. První dorazil Baby, po několika telefonátech nalézá správnou cestu skrze mnoho rozkopaných dědin Smejky s Danem a Jardou, skalní to borci, kteří tu se mnou setrvali až do úterý. Po nich dorazil ještě Sobi. Měl dorazit ještě Knedla, ale má z nás nejhorší vrak, tak nenastartoval a zůstal doma. Připravil jsem jim, pacholkům, královské přivítání v podobě škvarkové pomazánky, domácího chleba a basy piva, což je, zdá se, uspokojilo. Podívali jsme se na hokej, ten nás moc nepotěšil, bo jsme dostali klepec od Kanady, rozloučili se s Martinou a protože objednaný dámský doprovod nedorazil, protože nenašel cestu přes ty rozkopané vesnice, vyrazili jsme do blízké hospody na pivo a pečené prase. I když to vypadalo, že to prase mám na svědomí já, nebylo tomu tak a čestně jsem to přiznal. Noc byla tropická, tak jsme tam vydrželi opravdu dlouho a někteří ještě dýl.
Na neděli byla naplánovaná vyjížďka, jak jinak. Jižní Morava nenabízí zdaleka takové možnosti, jako třeba Vysočina nebo Šumava, ale snažil jsem se vybrat to nejlepší. Ráno ještě dorazil Michal a vyrazili jsme pro tento den v kompletní sestavě 7 lidí. Na oběd jsme se zastavili ve stylové hospodě Sýpka v Jevišovicích a hovězí líčka s bramborovou kaší všechny nadchly. Jen Dan si dal svíčkovou s osmi, ale nadšen byl taky. Takový ideální oběd do kombinézy. Cestou zpátky jsme ještě přibrzdili ve Sportbaru v Moravském Krumlově, kde jsme se podívali na závod MotoGP. Doufaje, že vyhraje božský Valentino, protože to by nám pak musel jeho fanatický obdivovatel Dan zaplatit útratu v hospodě. No, Vale nevyhrál a Dan ušetřil. Aspoň, že nám ten závod zpestřila svojí přítomností Martina. Po návratu na základnu přijel ještě Miras. Milovník vína Baby šel obejít sklepy s nadějí, že se tam pořádně napojí, ale u ostatních alkoholiků, převážně pivařů se nesetkal s pochopením, tak mu nezbylo, než něco vinného moku zakoupit individuálně. Každopádně, i tento večer byl letní a opravdu došlo na romantické posezení v západu slunce s Pálavou zrcadlící se atd, jak už je popsáno výše.
A je tu pondělí, den, pro který jsme to všechno dělali. U některých jedinců je patrná lehká nervozita, protože budou na okruhu poprvé. My zkušenější – já, Sobi a Baby se snažíme jim předat svoje moudra. Ale, protože se sami nedokážeme shodnout na tom, co je pro jízdu na okruhu lepší, tak jim tu nervozitu ještě zvýšíme. Příjemným bonusem je to, že Sobi zajistil služby profi fotografa, který zkusí naše snažení zdokumentovat. Po obědě vyrážíme do Brna, kde se k nám připojuje Jirka, který přijel s dodávkou a hrdina Fujitsubo, který přijel z Práglu po D1 a hned se zas po ose bude po D1 vracet. Heroický výkon, ale nikdo ho k tomu nenutil, klidně mohl se zbytkem zpátky na základnu. Start do první jízdy trochu zpestřil fotograf, který ve snaze zaujmout atraktivní místo byl lapen pozornou ostrahou a zadržen. Vše nakonec stihl a fotil.
A je to tady, 18:00. Já, Sobi a Baby jsme si rozdělili začátečníky a vyrážíme zlehka na dráhu na seznamovací 2 kola. Ve třetím začínáme tahat, já teda moc ne, bo mám nový lak, nové chladiče, nové výfuky, novou kombi a celkově jsem taková leštěnka. Už i muchy na kapotě mě rozlaďují. To ještě netuším, že mouchy budou to nejmenší, co mě rozladí. Nejprve proletí kolem pár cizích rychlíků, pak nadrženej Babyn, nadrženej Sobi a pak už přede mnou i za mnou nikdo. Tak si tak kroužím, libuji si, jak to jde a jak to pěkně klopím. Ve čtvrtým kole poprvé pravý kolínko, v pátým i levý. Co si přát víc. V čase 18:21 projíždím cílovkou a v duchu lituji, že už bude konec. Že bude ještě dřív, než očekávám, si nepřipouštím. Přijíždím na Áčko, levá, sklápím do pravé, kolínko, a ejhle, ramínko a ležím. Už tyto situace znám, není to poprvé a tak držím řidítka, kloužu se s mašinou, vnímám ten známý skřípavý zvuk a říkám si, že ji nesmím pustit, ať se v kačeru nerozkutálí. Tak se neroztočila a kdybych ty škody nemusel platit ze svýho, tak si troufnu říct, že jsem si ten skluz i užil. Mě nic není, nic nebolí ani teď, ani později, ale orvanej sem dostatečně. Nálada na bodu mrazu, má holubičí povaha se změnila na krajně vznětlivou. Zejména po té, co ke mně běží silně obézní traťačka s pokynem dostat motorku za svodidla. Ten běh ji tak vysílil, že já tlačím, jak debil na pokraji zhroucení kačírkem a ona zlomená během se jen přidržuje, aby sama neupadla. No nic, pojízdný to je, dostávám pokyn, že mám objet okruh po obslužce, tak aspoň jedu někudy, kde jsem ještě nikdy nejel. Ostatní jsou v pořádku, někteří si dávají ještě druhou jízdu a dá se asi říct, že svůj účel akce splnila.
A to je asi vše. Já, Smejky, Dan a Jarda se vracíme na základnu a v hospodě dlouho do noci rozebíráme naše zážitky. Hospodský v prázdný hospodě trpělivě čeká, až se vykecáme, ale chlapi dovedou zatahat i s půllitrem, tak se mu to zřejmě vyplatí. Ostatní jedou za svými povinnostmi, tak se o své dojmy nepodělí. V úterý ráno posnídáme, trochu poklidíme a kluci vyráží k domovu. Já ještě čekám na Martinu, aby mi pomohla s odvozem některých propriet, předávám klíče a tím dělám tečku za touto vydařenou akcí.
Takže, všem zúčastněným dík za skvělou akci a na závěr si vypůjčím Jardova slova – mám kolem sebe pár kamarádů, ale vás, pacholci, vždycky rád vidím. I když mě na začátku plánování pokaždé hnete žlučí.
HOWG.
Naposledy upravil Lubor dne Mon Jun 08, 2015 7:40 am, celkově upraveno 1 krát
Re: jarní winerace 2015
tss ať mi Smržák pujčí tu jeho ducnu a budu si taky jezdit po obrubnících (nejspíše ale po zadku)
baby- Poèet pøíspìvkù : 1465
Join date : 17. 10. 09
Location : Nejzápadnější část Ruska s šedým povlakem PM10
Re: jarní winerace 2015
Nějakou nešťastnou náhodou mi vypadli Miras a Miki, ale už jsou tam... Jinak co se týče videa, tak čekám ještě na Lukšu a pak to sestřihnu a uploadnu. Nejdříve víkend.
PS: Smržák si nás dobíral na FB... Že prý proč jezdíme tak daleko od obrubníků, že nekoušou..... ale jsou zubatý hawk!!
PS: Smržák si nás dobíral na FB... Že prý proč jezdíme tak daleko od obrubníků, že nekoušou..... ale jsou zubatý hawk!!
Re: jarní winerace 2015
Paráda!
baby- Poèet pøíspìvkù : 1465
Join date : 17. 10. 09
Location : Nejzápadnější část Ruska s šedým povlakem PM10
Re: jarní winerace 2015
Naposledy upravil Sobi dne Sun Jun 07, 2015 6:41 pm, celkově upraveno 1 krát
Re: jarní winerace 2015
ahoj, tak konečně, dva a půl dne uploadu.. Daň za to , že bydlím v díře.....
Re: jarní winerace 2015
Ahoj, slíbené fotečky..... http://sobik76.rajce.idnes.cz/2015_VTR_SP_Strachotin/
Re: jarní winerace 2015
Tak Lubore konečně dnes posláno opět poslední
Smejky- Poèet pøíspìvkù : 403
Join date : 01. 04. 10
Re: jarní winerace 2015
Právě odesílám. Čůs
Miras- Poèet pøíspìvkù : 121
Join date : 12. 03. 14
Location : Praha
Re: jarní winerace 2015
Taky jsem poslal
baby- Poèet pøíspìvkù : 1465
Join date : 17. 10. 09
Location : Nejzápadnější část Ruska s šedým povlakem PM10
Strana 1 z 5 • 1, 2, 3, 4, 5
Similar topics
» Jarní sraz 2022 v Droužkovicích
» JARNÍ SRAZ - Vysočina 2024
» Putování i za vínem - Strachotín 2015
» JARNÍ SRAZ - Vysočina 2024
» Putování i za vínem - Strachotín 2015
Honda VTR-SP :: AKCE :: Minulé
Strana 1 z 5
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru